辽宁林业职业技术学院旅游学院开展学雷锋系列活动
Rh?na Rh?ne | |
---|---|
tok v oblasti mok?ad? Chautagne ji?ně od ?enevského jezera | |
Základní informace | |
Délka toku | 812 km |
Plocha povodí | 95 500 km2 |
Pr?měrny pr?tok | 1780 m3/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
obec Obergoms, z Rh?nského ledovce v Urnskych Alpách ve ?vycarsku 46°34′44,39″ s. ?., 8°23′0,16″ v. d. 2210 m n. m. | |
ústí | |
u obce Arles za?íná Delta Rh?ny dělením na Velkou a Malou Rh?nu 43°19′55″ s. ?., 4°50′43″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
![]() ![]() | |
úmo?í, povodí | |
Atlantsky oceán, St?edozemní mo?e, povodí Rh?ny (Francie 92,02%, ?vycarsko 7,98 %) | |
![]() mapa povodí ?eky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. |
Rh?na [róna], někdy té? Rhona (francouzsky Rh?ne, walliskou něm?inou Rotten, okcitánsky Ròse, latinsky Rhodanus), je velká evropská ?eka, která pramení ve ?vycarsku, protéká ?enevskym jezerem a pak nap?í? ji?ní Francií, kde se vlévá do Lvího zálivu ve St?edozemním mo?i. Je dlouhá 812 km a má povodí o plo?e asi 96 tisíc km2. Dlouhé, témě? p?ímé údolí jejího dolního toku (od Lyonu po ústí) se vyzna?uje ?astym vanutím větru zvaného mistrál.
Pr?běh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v Urnskych Alpách ve ?vycarsku v nadmo?ské vy?ce 2210 m v masivu Dammastock. Její pramen vytvá?í voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, ktery se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká byst?ina te?e ponejprve vychodozápadním směrem (?vycarsky Rhonetal) poté se stá?í k severu a ústí do ?enevského jezera jako jeho hlavní p?ítok.
Druhy úsek ?eky za?íná v ?enevě na druhém konci jezera vytokem směrem na jih, kde vzápětí p?ibírá vody ?eky Arve a vstupuje na území Francie. Její tok zde vede za?íznutym údolím, které z jihu ohrani?uje poho?í Jura a má několik ostrych zákrut?. Celkovy směr je jihozápadní a? k velkoměstu Lyon, kde se do ní vlévá ?eka Sa?na. Na soutoku Rh?na p?ebírá její směr a obrací se p?ímo k jihu, na?e? protéká dlouhou úzkou Rh?nskou ní?inou mezi Alpami na vychodě a Francouzskym st?edoho?ím (Massif Central) na západě. K vyznamněj?ím p?ítok?m v tomto úseku pat?í zleva ?eky Isère a Durance a zprava Ardèche.
U města Arles se odděluje rameno Malá Rh?na, ?ím? za?íná delta Rh?ny o rozloze 12 000 km2, známá jako oblast Camargue. Hlavní tok se vlévá do Lvího zálivu St?edozemního mo?e u města Port-Saint-Louis-du-Rh?ne, západně od Marseille.
P?ítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní re?im
[editovat | editovat zdroj]Na horním a st?edním toku je zdrojem vody p?edev?ím tající sníh a odtávající ledovce. Nejvy??ích vodních stav? dosahuje v létě a nejni??ích v zimě. Pod ústím Sa?ny se vodnost zvy?uje p?edev?ím v zimě, proto?e ta stejně jako ostatní pravé p?ítoky má zdroj vody p?edev?ím v de??ovych srá?kách. Levé p?ítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodněj?í ne? pravé, díky ?emu? Rh?na a? k ústí vykazuje základní rysy alpského re?imu. T?i ?tvrtiny povodí ?eky se nacházejí v horách. Pr?měrny pr?tok nedaleko ústí ?iní 1780 m3/s. Rh?na je nejvodněj?í ?ekou ve Francii a mezi p?ítoky St?edozemního mo?e se ?adí na druhé místo po Nilu[1].
Vyu?ití
[editovat | editovat zdroj]
?eka má d?le?ity vyznam pro zisk vodní energie, dopravu a zavla?ování.
Vodní elektrárny
[editovat | editovat zdroj]P?ibli?ně 70 % vykonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rh?ny. P?ímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dal?ích p?ítocích.
Vodní doprava
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je mo?ná pod ústím ?eky Ain. P?es Sa?nu je mnohymi kanály spojena s Rynem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále p?es lagunu étang de Berre a tunel Rove do Marseille.
Zavla?ování
[editovat | editovat zdroj]Voda se také ?iroce vyu?ívá na zavla?ování a zásobování Azurového pob?e?í. Na ?ece le?í města ?eneva (?vycarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).
P?vod názvu
[editovat | editovat zdroj]P?vod a vyznam jména z?stává nejasny. Podle jedné varianty je základem keltské ozna?ení Rhodanus ?i Rodanus ze základu Rh?dan – ?klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o ?eckém p?vodu; Plinius star?í pí?e ve své encyklopedii Naturalis historia, ?e jméno Rh?na je odvozeno od názvu kolonie Rhoda ?i Rhodanusia rozkládající se v oblasti dne?ního města Aigues-Mortes.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ nepo?ítaje p?ítoky ?erného mo?e
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto ?lánku byly pou?ity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo ?Рона“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mezinárodní ?eky v Evropě
- ?eky ve ?vycarsku
- Geografie kantonu ?eneva
- Geografie kantonu Vaud
- Geografie kantonu Valais
- ?eky ve Francii
- Geografie Auvergne-Rh?ne-Alpes
- Horní Savojsko
- Ain
- Rh?ne
- Isère
- Loire
- Dr?me
- Ardèche
- Geografie Okcitánie
- Gard
- Geografie Provence-Alpes-C?te d'Azur
- Vaucluse
- Bouches-du-Rh?ne
- P?ítoky Lvího zálivu
- Povodí Rh?ny