天罗地网是什么生肖
Ryn | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 1238,8 km |
Plocha povodí | 224 400 km2 |
Pr?měrny pr?tok | 2260 m3/s |
Světadíl | Evropa |
Zdrojnice | |
P?ední Ryn, Zadní Ryn 46°37′57″ s. ?., 8°40′20″ v. d. | |
ústí | |
Severní mo?e 51°58′52″ s. ?., 4°4′54″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() | |
úmo?í, povodí | |
Atlantsky oceán, Severní mo?e, Povodí Rynu (Německo 56,49%, ?vycarsko 14,05%, Francie 13,34%, Belgie 8,03%, Nizozemsko 5,74%, Lucembursko 1,46%, Rakousko 0,76%, Lichten?tejnsko 0,09%, Itálie 0,04%)[1] | |
![]() | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. |
Ryn (německy Rhein, francouzsky Rhin, nizozemsky Rijn, latinsky Rhenus, jméno pochází z keltského Renos) je ?eka v Západní Evropě, která pat?í mezi nejdel?í evropské ?eky. Protéká postupně ?esti zeměmi. Jsou to ?vycarsko (kantony Graubünden, St. Gallen, Thurgau, Schaffhausen, Curych, Aargau, Basilej-venkov, Basilej-město), Lichten?tejnsko, Rakousko (spolková země Vorarlbersko), Německo (spolkové země Bádensko-Württembersko, Hesensko, Severní Poryní-Vestfálsko, Poryní-Falc), Francie (region Alsasko) a Nizozemsko (provincie Gelderland, Overijssel, Utrecht, Ji?ní Holandsko). Na svém toku tvo?í ?áste?ně hranici mezi na jedné straně Lichten?tejnskem, Rakouskem a Německem a ?vycarskem na straně druhé a poté také hranici Německa s Francií. Celková délka ?eky ?iní 1238,8 km od pramen? P?edního Rynu (Vorderrhein).[2] Velikost povodí je 224 400 km2, nepo?ítaje v to povodí ?eky Mázy, je? má s Rynem spole?nou deltu.
Pr?běh toku
[editovat | editovat zdroj]Tok ?eky je mo?né rozdělit na pět ?ástí a deltu.
- Alpsky Ryn (Alpenrhein) — od soutoku zdrojnic po odtok z Bodamského jezera. Vzniká u Reichenau ve ?vycarskych Alpách, v kantonu Graubünden soutokem P?edního (Vorderrhein) a Zadního Rynu (Hinterrhein). P?ední Ryn odtéká z jezera Tuma poblí? pr?smyku Oberalp a protéká kaňonem Ruinaulta. Zadní Ryn pramení u ledovce Paradies. A? k Bodamskému jezeru te?e p?ibli?ně na sever.
- Vysoky Ryn (Hochrhein) — od Bodamského jezera k Basileji. Z jezera odtéká ?eka na západ. Na tomto úseku se nacházejí Rynské vodopády a poté se do Rynu vlévá ?eka Thur. Dal?ím p?ítokem je Aara, která je v?bec největ?ím p?ítokem Rynu. Více ne? dvojnásobně zvy?í jeho pr?tok a ?í?ka ?eky dosahuje 200 a? 300 m.
- Horní Ryn (Oberrhein) — od Basileje k Bingenu. Pod Basilejí mění ?eka sv?j směr ze západního na severní a p?ibli?ně 300 km te?e na sever Hornorynskou ní?inou, p?i?em? vytvá?í 10 a? 12 km ?iroké terasovité údolí. Na tomto úseku v Německu p?ijímá zprava velké p?ítoky Neckar a Mohan. Koryto je místy nap?ímeno a okolní údolí je chráněno valy p?ed záplavami. ?í?ka koryta je 200 a? 500 m.
- St?ední Ryn (Mittelrhein) — od Bingen k Bonnu. ?eka mění sv?j směr na severozápad. V úzkém a ?lenité, údolí, jen? má místy charakter soutěsky, protíná poho?í Rheinisches Schiefergebirge. ?í?ka ?eky u skály Loreley ?iní 115 m. U města Koblenz p?ijímá zleva Moselu a zprava Lahn.
- Dolní Ryn (Niederrhein) — od Bonnu k deltě. Pod Bonnem p?ijímá zprava Sieg. P?ed Kolínem opou?tí údolí a v rovině protéká pr?myslovou oblastí a je zna?ně zne?i?těn, zde se do něho vlévá ?eka Ruhr, ta je ur?ena jako zásobárna pitné vody a obohacuje tak Ryn o mno?ství ?isté vody. Ní?e se do něj rovně? zprava vlévá Lippe. Koryto je na tomto úseku nap?ímeno a okolí je chráněno valy. ?í?ka ?eky je 400 a? 550 m.
- Delta Rynu — v Nizozemsku vytvá?í spolu s Mázou a ?eldou rozsáhlou deltu, kde se ?lení na t?i hlavní ramena IJssel, Waal a Lek. Vět?í ?ást vody te?e p?es Waal, potom p?es novou vodní cestu (niz. Nieuwe Waterweg), kde do něj ústí ?eky Máza a Hollands Diep. Poté te?e do jezera Haringvliet a vlévá se do Severního mo?e. Lek te?e soubě?ně s ramenem Waal o něco severněji a odděluje se od něj na sever Stary Ryn (Oude Rijn). Rameno IJssel proudí na sever do jezera IJsselmeer. Ramena se ?asto nacházejí nad úrovní okolní krajiny a ta je chráněna vysokymi hrázemi. Během 20. století byly v Nizozemsku realizovány dva rozsáhlé vodohospodá?ské projekty Zuiderzeewerken a Deltawerken. Zuiderzeewerken spo?íval ve vytvo?ení umělého jezera IJsselmeer pomocí hráze Afsluitdijk a jeho následném ?áste?ném vysu?ení a zapoldrování, Deltawerken je systém hrází v deltě, ktery plní protipovodňovou ochranu podstatné ?ásti ji?ního Nizozemska.
Vodní stav
[editovat | editovat zdroj]Pro horní tok ?eky je charakteristické zvy?ení vodního stavu na ja?e a v létě a pokles v zimě. Na st?edním a dolním toku p?ivádějí p?ítoky nejvíce vody v zimě a na ja?e, vodní re?im je zde slo?itěj?í a ?eka má mnoho vody po cely rok. Ramena delty jsou vystaveny vlivu mo?ského p?ílivu, ktery nastává dvakrát za 24 hodin a zvedá hladinu ?eky o 1,5 a? 2 m. Pr?měrny pr?tok ?iní
- 228 m3/s p?i vtoku do Bodamského jezera (Alpsky Ryn)
- 360 m3/s p?i vytoku z Bodamského jezera
- 420 m3/s nad soutokem s Aare
- 1030 m3/s u Basileje
- 2500 m3/s p?ed rozdělením na ramena delty.
Celkově ?eka dodá do mo?e 79 km3 vody za rok. Maximální pr?tok poblí? ústí m??e dosahovat 11 000 m3/s. ?eka zamrzá jen ve velmi chladnych zimách p?ibli?ně na jeden měsíc.
Vyu?ití
[editovat | editovat zdroj]
Na ?ece je ?iroce rozvinutá vodní doprava i díky tomu, ?e má dostatek vody po cely rok. Je to nejd?le?itěj?í mezinárodní vodní cesta Západní Evropy. Pravidelná lodní doprava je provozována do Basileje, ktery le?í 886 km od ústí, pro men?í lodě a? do Laufenburgu a také po Bodamském jeze?e. ?eka je spojena kanály s Dunajem, Rh?nou, Marnou, Vezerou, Labem a Em?í. Vodní doprava je mo?ná také na p?ítocích Neckaru, Mohanu, Lahnu, Mosele, Ruhru. Celková délka vodních cest v povodí ?eky ?iní 3000 km. Největ?í p?ístavy na ?ece jsou Rotterdam s vněj?ím p?ístavem Hoek van Holland (Nizozemsko), Duisburg-Ruhrort, Kolín nad Rynem, Mohu?, Ludwigshafen, Mannheim (Německo), ?trasburk (Francie), Basilej (?vycarsko).
Vodní energii z ?eky a jejich p?ítok? vyu?ívá Německo, ?vycarsko a Francie. Byla vybudována kaskáda jedenácti vodních elektráren nad Basilejí a osmi (Kembs, ?trasburg) na kanále Ryn-Rh?na.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Spolu s Dunajem tvo?il vět?inu severní hranice ?ímské ?í?e (podél ?eky existovaly Dolnogermánsky limes a Hornogermánsky limes), od té doby se za?al pou?ívat jako d?le?itá vodní cesta hluboko do vnitrozemí. V moderní historii bylo Poryní ději?těm st?et? mezi Německem a Francií. Po první světové válce nap?íklad byla Rynskym garan?ním aktem podél jeho toku ustanovena hranice mezi oběma státy. údolí horního St?edního Rynu bylo v roce 2002 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Index ?eskych exonym: Standardizované podoby, varianty. 3., roz?í?ené a aktualizované vydání. Praha: ?esky ú?ad zeměmě?icky a katastrální, 2019. 211 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN-?R), ISBN 978-80-88197-16-4 (PDF) a ISBN 978-80-88197-20-1 (tisk)
- V tomto ?lánku byly pou?ity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo ?Рейн“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Ryn na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Ryn ve Wikislovníku
Téma Ryn ve Wikicitátech
- Jména světa
- Ryn
- Mezinárodní ?eky v Evropě
- ?eky ve ?vycarsku
- Geografie kantonu Graubünden
- Geografie kantonu St. Gallen
- Geografie kantonu Thurgau
- Geografie kantonu Schaffhausen
- Geografie kantonu Curych
- Geografie kantonu Aargau
- Geografie kantonu Basilej-venkov
- Geografie kantonu Basilej-město
- ?eky ve Vorarlbersku
- ?eky v Lichten?tejnsku
- ?eky v Bádensku-Württembersku
- Mannheim
- ?eky v Hesensku
- ?eky v Severním Poryní-Vestfálsku
- ?eky v Poryní-Falci
- ?eky v Grand Est
- ?eky ve Francii
- ?eky v Německu
- ?eky v Rakousku
- Alsasko
- ?eky v Nizozemsku
- Geografie Gelderlandu
- Geografie Overijsselu
- Utrecht (provincie)
- Geografie Ji?ního Holandska
- Povodí Ryna
- P?ítoky Severního mo?e
- Vodní cesty t?ídy VIc
- Vodní cesty t?ídy VIb
- Hrani?ní ?eky
- Rakousko-?vycarská státní hranice
- Německo-?vycarská státní hranice
- Geografie st?ední Evropy
- Geografie západní Evropy