Kanton Basilej-město Kanton Basel-Stadt | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Basilej |
Sou?adnice | 47°34′ s. ?., 7°36′ v. d. |
Rozloha | 36,95 km2 |
Nejvy??í bod | St. Chrischona (522 m n. m.) |
?asové pásmo | UTC+01:00 (standardní ?as) UTC+02:00 (letní ?as) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Po?et obyvatel | 200 031 (31.12.2023) |
Hustota zalidnění | 5 413,6 obyv./km2 |
Jazyk | něm?ina |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nad?azeny celek | ?vycarsko |
Druh celku | kanton |
Vznik | 1833 |
Vláda | Regierungsrat (7 ?len?) |
Parlament | Grosser Rat (100 ?len?) |
Pod?ízené celky | 3 obce |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CH-BS |
NUTS | CH031 |
Ozna?ení vozidel | BS |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. |
Basilej-město (německy Basel-Stadt, francouzsky Bale-Ville, italsky Basilea-Città, rétorománsky Basilea-Citad) je kanton na severozápadě ?vycarska. Hlavním a zároveň nejlidnatěj?ím městem je Basilej. Tento městsky kanton je rozlohou nejmen?í a zároveň nejhustěji osídleny ?vycarsky kanton a skládá se z města Basileje a p?ilehlych obcí Riehen a Bettingen.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Polokanton Basilej-město se nachází na severozápadě ?vycarska. Rozlohou necelych 37 km2 je v?bec nejmen?ím ?vycarskym kantonem, po?tem obyvatel se ?adí na 15. místo z 26. Obec Basilej se nachází v ohbí Ryna, kde se do Ryna vlévá ?eka Birsig, která mění směr toku ze západu na sever. Rynsky ohyb tvo?í ji?ní konec Hornorynské ní?iny. Kanton Basilej-město sousedí na jihu s kantonem Basilej-venkov, na severu s Německem a na severozápadě s Francií.
Kromě města Basileje se v kantonu se severně od Ryna nacházejí dvě venkovské obce Riehen a Bettingen. Riehen se rozkládá v údolí Wiesental a má p?es 20 000 obyvatel. Bettingen se dělí na místní ?ásti Bettingen Dorf a St. Chrischona, má asi 1200 obyvatel a le?í na kopci, jeho? nejvyrazněj?ím bodem je televizní vě? St. Chrischona. Tento vrch je zároveň nejvy?e polo?enym bodem kantonu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
P?vodní jednotny kanton Basilej se p?ipojil ke Staré konfederaci roku 1501.[1]
Kanton v sou?asnych hranicích vznikl v roce 1833, kdy se v rámci rozdělení kantonu Basilej oddělil od tehdej?ího kantonu Basilej dne?ní kanton Basilej-venkov. K rozdělení do?lo z iniciativy venkovskych ?ástí dosavadního kantonu, které neměly stejná práva jako kantonální metropole, město Basilej, které se v?ak proti rozdělení postavilo. Od té doby probíhalo hnutí za sjednocení. Toto hnutí nabylo na síle po roce 1900, kdy se mnohé ?ásti Basileje-venkova industrializovaly. Město Basilej mělo dlouho ve své ústavě ?lánek o sjednocení, ktery byl vypu?těn a? p?i celkové revizi ústavy v roce 2006. ústava kantonu Basilej-venkov stanovuje nezávislost. Oba polokantony se v zásadě dohodly na sjednocení, ale obyvatelé Basileje-venkova se opakovaně vyslovili proti tomuto návrhu ve prospěch zachování nezávislosti. V roce 1969 se konalo hlasování o sjednocení, v něm? se voli?i v Basileji-městě vyslovili jednozna?ně pro a v Basileji-venkově proti. V zá?í 2014 se konalo dal?í referendum o slou?ení obou polokanton?. V Basileji-městě opět zaznělo ano (tentokrát v?ak těsněj?ím rozdílem 54,9 %), zatímco v Basileji-venkově bylo slou?ení opět jasně odmítnuto (68,3 % ne).[2] Pragmatickym vychodiskem z tohoto dilematu jsou spole?né správní jednotky a instituce a dobrovolné sladění zákon? a na?ízení.
Historie kantonu Basilej-město je do zna?né míry toto?ná s historií Basileje, která dominuje městskému kantonu.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo kantonu Basilej-město je velmi r?znorodé a odrá?í historii kantonu jako vyznamné obchodní a pr?myslové lokality. Od 80. let 20. století má po?et obyvatel klesající tendenci, mezi d?le?ité d?vody pat?í migrace do sousedních obcí v jinych kantonech a strukturální úbytek pracovních míst v souvislosti se změnou pr?myslové vyroby. K 31. prosinci 2022 ?ilo v kantonu Basilej-město 196 786 obyvatel.[3] Hustota zalidnění ?iní p?es 5300 obyvatel na km2, co? je témě? 26krát více ne? ?vycarsky pr?měr (212 obyvatel na km2). Podíl cizinc? (obyvatel p?ihlá?enych k trvalému pobytu, av?ak bez ?vycarského ob?anství) ?inil k 31. prosinci 2019 36,6 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,3 % cizinc?.[4] 30. ?ervna 2021 ?inila míra nezaměstnanosti 3,8 %, na spolkové úrovni pak 2,8 %.[5]
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]ú?edním jazykem v kantonu je něm?ina.
Dle statistiky z roku 2019 p?evá?ná vět?ina obyvatel hovo?í německy (76,8 %), men?í ?ást pak anglicky (12,1 %). T?etím nejroz?í?eněj?ím jazykem je ital?tina (6,1 %), následovaná francouz?tinou (5,0 %).[6]
Nábo?enství
[editovat | editovat zdroj]D?íve dominantní protestantská populace se sní?ila z 85 000 v roce 1980 na 27 000 na konci roku 2017. Kanton Basilej-město je jedním z nejvíce ateistickych ve ?vycarsku – v roce 2019 uvedlo 52,8 % obyvatel, ?e je bez vyznání.[6] ?ímskokatolická a reformovaná církev měly témě? stejny podíl obyvatel – 14,9, resp. 14,6 %.[6]
Politika
[editovat | editovat zdroj]
Voli?i kantonu Basilej-město p?ijali 30. ?íjna 2005 sou?asnou kantonální ústavu.[7] Ta vstoupila v platnost 13. ?ervence 2006 a nahradila ústavu z 2. prosince 1889.
Ve státoprávním uspo?ádání, platném od roku 2000 mají byvalé polokantony, kterych je celkem ?est, stejné postavení jako kantony s tím, ?e mají ve ?vycarské Státní radě pouze po jednom zástupci místo obvyklych dvou.
P?ímá demokracie
[editovat | editovat zdroj]3000 voli?? m??e p?edlo?it formulovanou (formulovanou) nebo obecnou (neformulovanou) lidovou iniciativu tykající se změny ústavy nebo změny, p?ijetí nebo zru?ení zákona nebo rozhodnutí Velké rady, které je p?edmětem referenda.
V?echny změny ústavy, v?echny formulované lidové iniciativy a v?echny neformulované lidové iniciativy, které nejsou schváleny Velkou radou, podléhají povinnému referendu.
2000 voli?? m??e po?adovat referendum o rozhodnutí Velké rady o p?ijetí, změně nebo zru?ení zákona nebo o vydaji v ur?ité vy?i stanovené zákonem (fakultativní referendum).
Legislativa
[editovat | editovat zdroj]Kantonální parlament se nazyvá Velká rada (německy Grosser Rat). Tvo?í ji 100 ?len?, kte?í jsou voleni dle systému poměrného zastoupení na ?ty?leté funk?ní období. Velká rada zasedá na radnici v Basileji.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Vláda kantonu, nazyvaná Vládní rada (německy Regierungsrat) je volena vět?inou hlas? na ?ty?leté funk?ní období. Skládá se ze sedmi ?len?. Na rozdíl od vět?iny ostatních kanton?, které mají rota?ní systém (p?edsednictví se ka?doro?ně st?ídá), je p?edseda vlády volen ob?any, a to na celé ?ty?leté volební období.
Soudnictví
[editovat | editovat zdroj]Nejvy??ím soudem v Basileji-městě je odvolací soud kantonu Basilej-město. Je zároveň kantonálním správním soudem a kantonálním ústavním soudem a vykonává dohled nad soudy prvního stupně.
Odvolacímu soudu jsou pod?ízeny Ob?ansky soud, Trestní soud, Trestní soud pro mladistvé a Soud pro sociální poji?tění.
Správní ?lenění
[editovat | editovat zdroj]
Po oddělení od kantonu Basilej-venkov tvo?ily městsky kanton dva okresy, Stadtbezirk s obcí Basilej a Landbezirk s obcemi Kleinhüningen, Riehen a Bettingen. Kantonální ústava z roku 1889 úroveň okres? zru?ila.
Spolkovy statisticky ú?ad (BFS) v?ak uvádí cely kanton jako jeden okres pod identifikátorem BFS-ID 1200.
Obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Kleinhüningen je od roku 1908 sou?ástí města Basileje. Kanton tak v sou?asnosti tvo?í t?i politické obce.
Ní?e jsou uvedeny v?echny t?i obce ve stavu k 31. prosinci 2020:[8]
Obec | Po?et obyvatel |
---|---|
Basilej (hlavní město) | 173 863 |
Riehen | 21 705 |
Bettingen | 1167 |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Hospodá?ská oblast Basileje je pova?ována za druhé největ?í hospodá?ské centrum ?vycarska po Curychu. Největ?í vyznam v kantonu má chemicky a farmaceuticky pr?mysl. Sídlí zde nap?íklad spole?nosti Novartis, Hoffmann-La Roche a dal?í.

Ve městě Basilej p?sobí ?ada nadnárodních spole?ností, které p?itahují pracovníky jak ze samotného kantonu Basilej-město, tak i z jinych kanton? a oblastí za hranicemi ve Francii a Německu. D?le?ité je bankovnictví a finan?nictví a obecně sektor slu?eb. Malé a st?ední podniky zaměstnávají zna?ny po?et lidí, a to jak ve městě, tak v obou obcích. Kanton je také známy svym bankovním sektorem a tím, ?e je celosvětovym sídlem Banky pro mezinárodní vypo?ádání.
Z hospodá?ského hlediska nejsou od oblasti kantonu Basilej-město odděleny ani sousední země v Německu a Francii. Toto spojení usnadňuje dobré dopravní spojení p?es hranice a také vst?ícné místní samosprávy.
Kanton Basilej-město má nejvy??í hruby domácí produkt na obyvatele v celém ?vycarsku, p?ed kantony Zug a ?eneva. V roce 2018 ?inil HDP na obyvatele kantonu 203 967 ?vycarskych frank?, co? je více ne? dvojnásobek pr?měru celého ?vycarska (83 333 CHF v roce 2018).[6][9] Z hlediska hodnoty tvo?í více ne? 94 % vyvozu zbo?í města Basilej chemicky a farmaceuticky pr?mysl. Díky vyrobním závod?m umístěnym v pr?myslové zóně Schweizerhalle na jihovychodě města se Basilej podílí na ?vycarském vyvozu 20 procenty.[10]
Skute?nost, ?e se t?i státy setkávají na jednom místě nedaleko Basileje (tzv. Dreil?ndereck), pomáhá p?itahovat turisty. Ka?doro?ní karneval p?itahuje velké mno?ství lidí z celého ?vycarska a sousedních zemí.
I p?es vysokou urbanizaci je v kantonu zastoupeno i zemědělství. V roce 2020 na 40,8 % zemědělské p?dy kantonu ekologicky hospoda?ily 4 zemědělské podniky.[11]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silni?ní doprava
[editovat | editovat zdroj]Basilej je uzlem severoji?ní silni?ní dopravy z Francie a Německa p?es ?vycarsko. Dálnice A3 z Francie se p?es Nordtangente dostává na městskou dálnici A2, takzvanou Osttangente, která vede dopravu z Německa p?es město na jih. Za městem se obě větve opět rozdělují. A2 pokra?uje na Gotthard a Bern a A3 na Curych. Dne 9. února 2020 se voli?i v Basileji-městě vyslovili pro co nejekologi?těj?í dopravu od roku 2050.[12] V roce 2021 ?inila míra automobilizace (po?et osobních automobil? na 1000 obyvatel) 328.[13] Je to vyrazně méně ne? v jinych kantonech (nap?. sousední Basilej-venkov: 519, Solothurn: 583[13]) a tento jev zp?sobuje zejména vysoká urbanizace, malá rozloha a kvalitní ve?ejná doprava na území kantonu.
Letecká doprava
[editovat | editovat zdroj]Leti?tě Basel-Mulhouse-Freiburg (EuroAirport) se nachází zcela na francouzském území, ale je rozděleno na francouzsky a ?vycarsky sektor. Ten je se ?vycarskem spojen celní extrateritoriální silnicí, tzv. bezcelní silnicí, která za?íná v Basileji pod názvem Flughafenstrasse.
?elezni?ní doprava
[editovat | editovat zdroj]
Kanton Basilej-město má t?i mezinárodní ?elezni?ní stanice. ?vycarské nádra?í Basel SBB a francouzské nádra?í Basel SNCF se nacházejí v jedné budově ji?ně od centra města ve ?tvrti Grossbasel. P?i p?echodu ze ?vycarského nádra?í na francouzské je t?eba p?ekro?it celní hranici. Nádra?í Badischer Bahnhof (známé také pod názvem Basel Bad), provozované spole?ností Deutsche Bahn, se nachází ve ?tvrti Kleinbasel a od ?vycarska je rovně? odděleno celnicí. Tuto stanici vyu?ívají p?edev?ím cestující z Německa, kte?í p?estupují mezi linkami Hochrhein, Wiesental (linka S6 basilejské S-Bahn v trase Basel SBB – L?rrach – Zell im Wiesental) a Oberrheinbahn a musí projet ?vycarskym územím.
Nacházejí se zde také ?ty?i místní ?elezni?ní stanice. St. Jakob le?í na trati B?zberg a Hauenstein do Muttenzu; vlaky zde v?ak zatím zastavovaly pouze v parku St. Jakob p?i vyznamnych akcích. Stanice Dreispitz na trati do Jury (otev?ená v květnu 2006) má odleh?it stanici SBB od dojí?dějících, zejména do a z údolí ?eky Birsig.
Podobny status jako Basel Bad stanice mají i stanice St. Johann na trati SNCF do Mulhouse a Riehen Niederholz a Riehen na německé trati do Wiesenthalu. V?echny t?i stanice se nacházejí na ?vycarském území, ale pro celní ú?ely jsou francouzskym, resp. německym územím.
Městská hromadná doprava
[editovat | editovat zdroj]
Městskou hromadnou dopravu ve městě Basileji i v p?ilehlém okolí zaji??uje zejména rozsáhlá tramvajová sí?, kterou doplňují ?etné autobusové linky provozované spole?nostmi Basler Verkehrs-Betriebe, Baselland Transport AG, Autobus AG Liestal a několika dal?ími spole?nostmi. Basilej je jedním ze ?ty? míst na světě, kde je v provozu mezinárodní tramvajová doprava, a zároveň jedinym, jeho? tramvajová sí? zasahuje do t?í stát? (?vycarsko, Francie i Německo).[14]
Lodní doprava
[editovat | editovat zdroj]Basilej je také spojena se zbytkem ?vycarska a sousedními zeměmi prost?ednictvím Ryna. Spole?nost Schifffahrtsgesellschaft Basel provozuje plavby po Rynu a? do Rheinfeldenu. Basilej je domovskym p?ístavem i dal?ích lodních spole?ností, které odtud nabízejí plavby po Rynu a na Mohan a Moselu.
Basilej je zároveň domovskym p?ístavem ?vycarské námo?ní dopravy.
D?le?itym pilí?em ?vycarského hospodá?ství je basilejská rynská lodní doprava s rynskymi p?ístavy Kleinhüningen, St. Johann a Birsfelden.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byly pou?ity p?eklady text? z ?lánk? Kanton Basel-Stadt na německé Wikipedii a Basel-Stadt na anglické Wikipedii.
- ↑ a b DEGEN, Bernard; D'AUJOURD'HUI, Rolf. Basel-Stadt [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Die beiden Basel bleiben getrennt [online]. Tagesanzeiger, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ St?ndige Wohnbev?lkerung nach Staatsangeh?rigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Struktur der st?ndigen Wohnbev?lkerung nach Kanton, 1999–2019 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Basel-Stadt [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Verfassung des Kantons Basel-Stadt [online]. Kanton Basel-Stadt [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ St?ndige Wohnbev?lkerung nach Staatsangeh?rigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bruttoinlandprodukt pro Einwohner - 1991-2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BRANDES, Dennis; BR?NDLE, Nicole; MAURER, Claude. Aussenhandel Schweiz : Fakten und Trends ; Swiss Issues Branchen. Curych: Credit Suisse, 2009. 29 s. (německy)
- ↑ Biologische Landwirtschaft [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kanton Basel-Stadt - Basel will umweltfreundlichen Verkehr [online]. SRF, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt für Statistik BFS [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ über die Grenze. Stra?enbahn Magazin. Ro?. 2021, ?ís. 7, s. 16. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Basilej-město na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky