安徽让公共资源交易在阳光下运行
| Jura | |
|---|---|
 Grand Columbier ve Francii | |
| Nejvy??í bod | 1 720 m n. m. (Crêt de la Neige) |
| Délka | 300 km |
| ?í?ka | 70 km |
| Rozloha | 14 000 km2 |
| Nad?azená jednotka | Alpy |
| Sousední jednotky | Schw?bische Alb, ?vycarská plo?ina, Západní Alpy (Massif de la Chartreuse), Rh?nsko-sa?nská ní?ina, Burgundská brána, Hornorynská ní?ina |
| Pod?azené jednotky | Hautes cha?nes du Jura plissé, Plateaux du Jura tabulaire, Cha?ne du Lomont, Revermont, Vignoble |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie ?vycarsko |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Sa?na, Rh?na, Ryn, Aare |
| Sou?adnice | 47°14′35″ s. ?., 6°1′19″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Jura (?ti francouzsky [?üra], německy [jura]) je poho?í ve vychodní Francii a severozápadním ?vycarsku. 300 km dlouhy oblouk (Arc jurassien) za?íná u ?eky Isère paralelně s masívem Chartreuse , ktery ji? pat?í k Západním Alpám. Ze západu je ohrani?en sní?eninami podél ?ek Sa?ny a Rh?ny (té a? poté, co si sama prorazila Jurou cestu od ?enevy do otev?ené krajiny), ze severu Burgundskou bránou (odděluje Juru od Vogéz), Hornorynskou ní?inou a úzkym údolím horního Ryna na německo-?vycarské hranici, které odděluje Juru od Schwarzwaldu. Z jihovychodu je lemována kotlinou podél Rh?ny pod ?enevou, ?enevskym jezerem, Neuchatelskym jezerem a ?ekou Aare a? k Basileji (hranice Jury v této ?ásti je ov?em neostrá, viz ní?e). Tato kotlina i s p?ilehlymi vrchovinami v podh??í Alp se nazyvá ?vycarská plo?ina (Schweizer Mittelland - doslova ??vycarská St?edozem“), francouzsky Plateau suisse (??vycarská plo?ina“).
Podle poho?í Jura je pojmenováno horské pásmo Montes Jura na p?ivrácené straně Měsíce.[1]
Geologie a ?lenění
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem ke geologickym podobnostem byl v 19. století prosazován názor, ?e Franská Alba, ?vábská Alba, ?vycarsky a Francouzsky Jura tvo?í jediné poho?í; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen z?ídka. V?echny tyto horské celky jsou sice tvo?ené z vět?í ?ásti usazeninami z mělkého tropického mo?e z období jury, ale zatímco v p?ípadě Franské a ?vábské Alby (a men?ích p?ilehlych území ve ?vycarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná ?ást Jury je ukázkově zvrásněná alpinskym vrásněním. Obě Alby tedy pat?í do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se u? ?adí k Alpám.[2]
Jura se dělí na zvrásněnou ?ást (Jura plissé, Faltenjura) a tabulovou ?ást (Jura tabulaire, Tafeljura). Zvrásněná ?ást je pásemné poho?í, jeho? jednotlivé h?bety se táhnou po vněj?í straně paralelně s pásmy Alp. Tabulová ?ást na severozápadě ve francouzském vnitrozemí (zhruba za horním tokem ?eky Doubs) byla z?ejmě d?íve také zvrásněná, ale později denundovaná (té? Plateaujura). Dvě oddělené oblasti na severu a na severovychodě (u ?eky Aare a za ní) jsou pak tvo?ené nezvrásněnymi rozlámanymi vápencovymi krami, geologicky u? tedy nepat?í do alpského, ale do hercynského systému, stejně jako navazující ?vábská Alba. Na ?vycarském území se jurské vápence no?í pod p?edalpskou molasu u obce Dielsdorf v kantonu Zürich.
Krajina Jury se vyzna?uje p?edev?ím táhlymi h?bety, které jsou místy p?eru?ovány holinami, kamennymi svahy, skálami nebo kaňony. Cely masiv je velmi bohaty na krasové jevy jako nap?. vyvěra?ky, ponory, polje, jeskyně, soutěsky, kaňony ?i tzv.reculées, hluboce za?íznutá slepá údolí, někdy zakon?ená skalním amfiteátrem (cirque)[3].
Název
[editovat | editovat zdroj]Slovo Jura pochází z kelt?tiny. Keltové nazyvali poho?í Jor, ?ímané zase Juris, co? znamená něco ve smyslu ?Lesnatá země“. První, kdo toto poho?í oficiálně pojmenoval, byl Alexander von Humboldt v roce 1795: Juragestein. Nakonec byla uznána pouze koncepce vy??ená Alexandrem Brongniartem v roce 1829, ktery dal poho?í jméno Jura.
Podnebí a vegetace
[editovat | editovat zdroj]Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Podnebí poho?í Jura je poměrně drsné a chladné, i kdy? zde nenajdeme dramatické vysoké ?títy a ledovce. Mno?ství srá?ek je kraj od kraje velmi rozdílné, obecně jsou v?ak největ?í v letních měsících, kdy p?icházejí ?asté bou?ky. V oblastech ?vycarského kantonu Neuchatel a francouzskych departement? Doubs a Jura jsou ?asto doliny zakon?eny a? ve vy?ce 1000 m a jsou pověstné svymi velmi nízkymi teplotami v zimě, proto?e se zde hromadí studeny vzduch (tzv. mrazové kotliny). 12. ledna roku 1987 byla ve ?vycarské meteorologické stanici La Brévine namě?ena teplota -41,8 °C a ve Francii v Mouthea 17. ledna 1985 teplota -41 °C.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Jura zaujímá obrovské lesní plochy, kde jsou typickymi zástupci jedle, smrk, borovice, ale i rozsáhlé bukové a dubové lesy. Hranice lesa je klimaticky podmíněna vy?kou 1400 a? 1600 m a ve Francii dosahují lesy dokonce vy?ky a? 1600 m. Na jihozápadě území (oblast toku ?eky Aina) vyu?ívají taměj?í zemědělci vliv st?edozemního prost?edí, proto tu nalezneme nap?íklad vinice a zemědělství ve vět?í mí?e ne? na severu a severovychodě poho?í. V podh??í je obecně v celé oblasti provozováno zemědělství (orba) a pastevectví.
?lenění
[editovat | editovat zdroj]
Podle Václava Krále[4] se Jura dělí na následující oblasti:
- Hautes cha?nes du Jura plissé (Vysoké h?ebeny zvrásněného Jury)
- Plateaux du Jura tabulaire (Plo?iny tabulového Jury)
- Cha?ne du Lomont (Lomontsky h?eben)
- Revermont
- Vignoble
?vycarského Juru lze také rozdělit na celky vesměs podle kanton?:
- ?vycarsky Jura — (Mont Tendre 1679 m)
- Francouzsky Jura — (Crêt de la Neige 1720 m)
Nejvy??í vrcholy
[editovat | editovat zdroj]
- Crêt de la Neige (1720 m, Francie)
- Le Reculet (1717 m, Francie)
- Colomby de Gex (1688 m, Francie)
- Mont Tendre (1679 m, ?vycarsko)
- La D?le (1677 m, ?vycarsko)
- Grand Crêt d'Eau (1621 m, Francie)
- Chasseral (1607 m, ?vycarsko)
- Le Chasseron (1607 m, ?vycarsko)
- Le Suchet (1588 m, ?vycarsko)
- Aiguilles de Baulmes (1560 m, ?vycarsko)
- Grand Colombier (1540 m, Francie)
- La Barillette (1528 m, ?vycarsko)
- Crêt Pela (1495 m, Francie)
- Dent de Vaulion (1483 m, ?vycarsko)
- Mont d'Or (1463 m, Francie)
- Mont Racine (1439 m, ?vycarsko)
- Le Weissenstein (1284 m, ?vycarsko)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Montes Jura, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.
- ↑ SUCHA S., Marian. Skryté krásy kraje Franche-Comté. Země světa. 3.6.2021, ro?. 19, ?ís. 6, s. 47–53. Dostupné online.
- ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 167.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Jura na Wikimedia Commons
