Zpěvák ?i pěvec je múzicky umělec, ktery zpívá, hlasem interpretuje melodii a vět?inou i text. ?ir?í vyznam slova má pojem vokalista. Takto ozna?ovany hudebník m??e interpretovat i nemelodické zvuky.
Pod pojmem pěvec/pěvkyně se v?eobecně rozumí vokální umělec/umělkyně interpretující vá?nou (klasickou) hudbu, jako jsou opery, oratoria, písně (z oblasti vá?né hudby) a jiné.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Zpěváci v historii plnili nejen roli uměleckou, ale také (zejména) roli zábavní. O existenci a spole?enské úloze zpěvák? – zvanych aiodos – informují ji? nejstar?í literární prameny z doby antického ?ecka (Ilias a Odysseia). V ?ecké mytologii byla jejich patronkou Múza Euterpé. Ve st?edověku byli ?i?iteli kultury a zpráv.[1] Nap?. v tzv. jarmare?ních ?i kramá?skych písních vyprávěli skute?né p?íběhy a události.[2] Jejich písně byly a jsou obrazem jazykové kultury spole?nosti.
,_Ji%C5%99%C3%AD_Sopko,_1973,.jpg)
Typologie
[editovat | editovat zdroj]Klasické dělení podle hlas?
[editovat | editovat zdroj]- mu?ské hlasy
- kontratenor – mu?sky hlas zpívající zvlá?tní technikou, zvukem je podobny falzetu, vy??í ne? tenor
- tenor – vysoko polo?eny mu?sky hlas
- barytenor – polo?eny mezi tenorem a barytonem
- baryton – st?ední mu?sky hlas
- basbaryton – mu?sky hlas polo?eny mezi basem a barytonem
- bas – nejni??í mu?sky hlas
- ?enské hlasy
- soprán – nejvy??í ?ensky hlas
- mezzosoprán – st?ední ?ensky hlas
- alt – nejni??í ?ensky hlas
- kontraalt – vyrazně nízky alt
Nonartificiální zpěváci
[editovat | editovat zdroj]Zatímco ?lenění hlas? v operním zpěvu je historicky ustálené a kodifikované, v oblasti nonartificiální hudby (neumělecké; popové, jazzové, rockové) je ?lenění mnohem volněj?í. K ozna?ením hlas? pou?ívanym hudebními kritiky pat?í nap?. ?rockovy chraplák“, ?hardrockovy je?ák“, ?popová kantiléna“. Za?azení zpěváka se děje obvykle podle ?ánru ve snaze o nalezení spole?nych rys? jinak individuálního pěveckého projevu. Zatímco v sou?asné ?vá?né“ hudbě existuje snaha o minimální zásahy do autorova díla, v populární hudbě se skladby mnohem více p?izp?sobují konkrétnímu projevu zpěváka pomocí aran?e.[3]
Popularita a soutě?e zpěvák?
[editovat | editovat zdroj]Obliba zpěvák? a zpěva?ek populární hudby se projevuje v jejich umístění v r?znych anketách. V ?eskoslovensku, resp. v ?esku je známá od roku 1971 anketa Zlaty slavík.[4], resp. ?esky slavík [5] V těchto anketách fanou?ci hodnotí jak písně, tak zpěváky a zpěva?ky. Mnozí zpěváci se zú?astňují presti?ních soutě?í p?ed odbornou porotou za ú?asti publika a ?asto i televize. P?íkladem byla Bratislavská lyra, v novodobé historii jsou to ?esko zpívá ?i ?esko Slovensko hledá SuperStar. Obdobné soutě?e a ankety byly a jsou bě?né v mnoha státech světa. [6] Známá je soutě? Eurovision Song Contest.
Zastupování zpěvák?
[editovat | editovat zdroj]Vět?ina kvalitních zpěvák? byla i je zastoupena některou z ?ady agentur, s nimi? uzavírají smlouvu. Ty jim sjednávají podmínky, za nich? vystupují na koncertech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dokladem ?í?ení zpráv skrze zpěvák?v p?ednes písně je nap?. tradi?ní píseň O ne??astné bitvě a porá?ce Uhr? od národa tureckého u?iněné a o smrti velmi smutné a ?alostivé slavné paměti krále Ludvíka Jeho Milosti z roku 1526, kterou zmiňuje na straně 15 ve své diplomové práci Ji?í Vaculík
- ↑ BLA?EK, Antonín. O na?ich písních kramá?skych. Národopisny Věstník ?eskoslovansky. 1926, ro?. 18, s. 69–75. Dostupné online.
- ↑ TERYNGEROVá, Johana. Pěvecky projev v nonartificiální hudbě. Brno: PedF MU, 2012. Dostupné online. Kapitola 5 Typologie zpěvák? nonartificiální hudby, s. 84–85. Diserta?ní práce.
- ↑ DOR??KA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Tabulky slávy VI., s. 227.
- ↑ OB. Po t?inácti letech ?ok: Gotta vyhodil ze slavi?ího sedla Tomá? Klus [online]. 2025-08-05, rev. 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ DOR??KA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Tabulka slávy VII., s. 250.
