全属性暴涨 37《永恒纪元》页游版四阶翅膀开启
| Meilen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Sou?adnice | 47°16′13″ s. ?., 8°38′28″ v. d. |
| Nadmo?ská vy?ka | 420 m n. m. |
| ?asové pásmo | UTC+01:00 (standardní ?as) UTC+02:00 (letní ?as) |
| Stát |  ?vycarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Meilen |
  Meilen Meilen, ?vycarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,94 km2[1] |
| Po?et obyvatel | 13 999 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 172,4 obyv./km2 |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní p?edvolba | 01 |
| PS? | 8706 |
| Ozna?ení vozidel | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Meilen je město v kantonu Curych ve ?vycarsku. ?ije zde p?ibli?ně 14 tisíc[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází na st?edním pravém b?ehu Cury?ského jezera mezi Rapperswilem-Jonou a Curychem na tzv. Zlatém pob?e?í (v něm?ině známém jako Goldküste). Meilen zahrnuje místní ?ásti Feldmeilen, Obermeilen a Dorfmeilen na b?ehu jezera a Bergmeilen na svahu. Rozloha politické obce ?iní 1193 hektar?, z ?eho? 47 % tvo?í zemědělská p?da, 24 % lesy a 27 % zastavěné území. Sousedními obcemi Meilenu jsou Herrliberg, Uetikon am See a Egg. Od obce Egg je Meilen oddělen masivem Pfannenstiel. Na protěj?í straně jezera le?í Horgen a W?denswil.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Meilen-Rorenhaab je prehistorické sídli?tě na b?ehu Cury?ského jezera na území obce Meilen. Název místa je poprvé zmíněn kolem roku 880 jako Meilana v majetkovém seznamu cury?ského klá?tera Grossmünster.[3] Hrad Friedberg se dochoval jako z?ícenina. Mezi lety 1990 a 2000 byly p?i vykopávkách v okolí z?íceniny nalezeny r?zné artefakty, nap?íklad ?pi?ky bot nebo jiné p?edměty denní pot?eby. Vět?ina nález? pochází ze studny, která byla pravděpodobně po opu?tění hradu vyu?ívána jako skládka. Tyto p?edměty, stejně jako rekonstrukce a dobové obrázky, jsou k vidění v místním muzeu v Meilenu.
?ímská vila s portikem a náro?ními vě?emi stála na lokalitě Appenhalten v Obermeilenu. Rané osídlení Alamany je dolo?eno nálezy hrob? z první poloviny 7. století.
Ve st?edověku tvo?il Meilen lenní panství. Hrad Friedberg, ktery je vyobrazen i ve znaku obce, byl postaven kolem roku 1200. V roce 1306 je jako majitel uváděn svobodny pán Lütold VIII. z Regensbergu. Kolem let 1311/1321 p?e?el hrad do vlastnictví cury?ského rytí?e Gottfrieda Mülnera, ktery jej roz?í?il. Od roku 1360 ji? pravděpodobně nebyl obyván a nejpozději v roce 1487 byl v troskách. V Bünishofenu (Feldmeilen) se nacházel maly, dosud neprozkoumany hrad klá?tera St. Gallen.[3]
První kostel vznikl na za?átku 7. století. Kostel, ktery jej nahradil v první polovině 8. století a byl zasvěcen svatému Martinovi, daroval císa? Ota I. v roce 965 klá?teru Einsiedeln. Ten vykonával patronátní a desátková práva a? do roku 1814. T?etí a ?tvrty kostel (z 11. a 14. století) byly zasvěceny Panně Marii. Dne?ní kostel s pozdně gotickym polygonálním chórem, inspirovanym Hansem Felderem, vznikl v letech 1493–1495 z iniciativy farník?. Klá?ter Einsiedeln jmenoval fará?e a? do roku 1819, a to i po reformaci. Do roku 1682 zahrnovala farnost Meilen také Uetikon am See. V roce 1951 byl postaven novy ?ímskokatolicky kostel, opět zasvěceny svatému Martinovi.[3]
Jako cury?ské lenní panství byl Meilen spravován rychtá?em, kterého navrhovalo obecní shromá?dění. Obecní majetek a pokladník jsou dolo?eni v roce 1492, církevní majetek v roce 1589, obecní nebo cechovní d?m (jeden z nejstar?ích v kantonu) v roce 1621, obecní jatka a obecní náměstí u jezera v roce 1639. Od roku 1623 byly od p?istěhovalc? vybírány vysoké poplatky za p?ijetí do obce; tehdy do?lo k omezení vyu?ívání obecních pastvin na 30 starych rod?, jejich? potomci jsou dosud jedinymi oprávněnymi ?leny této obecní korporace. Kromě místní ?lechty pobyvaly v letních měsících v Meilenu na svych venkovskych sídlech patricijské rody z Curychu.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vyvoj po?tu obyvatel[3][4] | |||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1634 | 1697 | 1799 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2010 | 2020 | |||||||||||
| Po?et obyvatel | 1107 | 1590 | 3034 | 3065 | 3213 | 5992 | 9881 | 11 480 | 12 311 | 14 281 | |||||||||||
V 17. století za?al postupny r?st populace. Po stagnaci v 19. století se díky napojení na ?eleznici po?et obyvatel ve 20. století témě? z?ty?násobil.
ú?edním jazykem obce je něm?ina. Místní dialekt něm?iny je nazyván Züridütsch (cury?ská něm?ina). Vět?ina obyvatel (k roku 2000) hovo?ila německy (87,6 %), druhá nej?astěj?í byla ital?tina (2,4 %) a t?etí angli?tina (1,7 %).
Nábo?enství
[editovat | editovat zdroj]Meilen se nachází v p?evá?ně reformovaném kantonu Curych (24,5 % oproti 22,9 % ?ímskokatolického obyvatelstva), ?emu? odpovídá také zastoupení těchto církví v populaci města. V roce 2022 se k evangelické reformované církvi hlásilo 29,6 % obyvatel, k ?ímskokatolické 21,2 % a 50,8 % obyvatel mělo jinou nebo ?ádnou konfesní p?íslu?nost.[5]
Hospodá?ství
[editovat | editovat zdroj]
Od 13. století a? do roku 1900 byl hlavním zdrojem ob?ivy vina?ství, doplňované pěstováním ovoce, v men?í mí?e obilovin a chovem dobytka. Kolem roku 1900 byl témě? ka?dy druhy obyvatel zemědělec a Meilen byl největ?í vina?skou obcí ve ?vycarsku. Ze ?ty? p?vodních mlyn? z?staly zachovány ?horní“ a ?dolní“ mlyn na potoce Dorfbach, p?i?em? horní slou?il a? do 30. let 20. století jako pila. U dolního mlyna fungovala do roku 1931 ko?elu?na.[3]
Velky vyznam měla v 18. století domácí vyroba, zejména tkaní mu?elínu. Na konci údolí Bachtobel vznikly po roce 1816 t?i men?í mechanické p?ádelny bavlny a v roce 1809 tiskárna látek Johanna Reyhnera. Postupně do?lo jak v mechanické, tak v domácí vyrobě k p?echodu na tkaní hedvábí, které poskytovalo zemědělc?m zimní p?ivydělek. Rodina Wunderli, majitelé ko?elu?ny, provozovala v Meilenu i mimo něj několik p?ádelen bavlny, které zaměstnávaly a? 2700 pracovník?. Z jedné z těchto p?ádelen vznikla továrna na ?erpadla a filtry H?ny & Cie AG, která fungovala a? do roku 2007.
V roce 1863 byla zalo?ena tiskárna novin, která a? do roku 1945 vydávala místní noviny. U ?elezni?ní trati vznikla v roce 1897 továrna na nealkoholická vína; v roce 1900 byla zalo?ena továrna na nábytek Aeschlimann, která fungovala do 70. let 20. století.[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hlavní dopravní osou obce bylo p?vodně jezero. Staré silnice a stezka Herrenweg v Bergmeilenu neměly a? do 19. století velky vyznam. Od roku 1835 za?aly na jeze?e jezdit parníky, v roce 1855 byla p?es Meilen postavena silnice podél jezera, v roce 1894 byla otev?ena ?elezni?ní tra? a v roce 1933 byla uvedena do provozu p?ívozová linka Horgen–Meilen, která se na po?átku 21. století stala druhym největ?ím lodním spojením ve ?vycarsku podle po?tu p?epravenych osob.[3]
Meilen je obsluhován vlakovymi linkami S6, S7 a S20 systému cury?ské S-Bahn. Je také napojen na rozvinutou sí? autobusovych linek směrem do okolních obcí a na Cury?skou vyso?inu.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
V rámci spolkového vyrovnání p?íjm? Meilen sponzoruje tyto ?vycarské obce:
- Ausserberg (kanton Valais)
- Bauen (kanton Uri)
- St. Ant?nien (kanton Graubünden)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Meilen na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statisticky ú?ad. Dostupné online. [cit. 2025-08-05].
- ↑ a b Bilanz der st?ndigen Wohnbev?lkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangeh?rigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Federální statisticky ú?ad. Dostupné online. [cit. 2025-08-05].
- ↑ a b c d e f g h NAGY-BRAUN, Gisela. Meilen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeportr?t [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeportr?t - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Meilen na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
