南方日报：美国对华贸易战不应该也不可怕
 ?????? | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 ?Galilejská Mona Lisa,“ mozaika | |
| Základní informace | |
| Vyhlá?ení | 1992 |
| Rozloha | 16 km2 |
| Správa | ú?ad pro p?írodu a parky |
| Poloha | |
| Stát |  Izrael |
| Distrikt | Severní distrikt |
| Umístění | Nazaret |
| Sou?adnice | 32°45′11″ s. ?., 35°16′45″ v. d. |
  Cipori | |
| Dal?í informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky ?i videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Cipori (hebrejsky ??????; ?ecky Σεπφ?ρι?, Sepfóris; latinsky Dioceserea; arabsky ??????, Safurija nebo Sufurije) bylo starověkym městem na pahorku (285 m n. m.) le?ícím v Dolní Galileji, ?est kilometr? severozápadně od Nazaretu. Bylo zalo?eno v době ?elezné a od 5. století p?. n. l. a? do 10. století n. l. se jednalo o ?idovskou vesnici, nicméně sv?j vliv zde vyznamně zanechala i kultura asyrská, helénská, babylonská, ?ímská, byzantská, islámská, k?i?ácká, arabská i osmanská. Město sv?j hebrejsky název údajně dostalo proto, ?e sedělo ?na vrcholku hory jako pták“ (cipor = pták).[1]
Dnes je Cipori národním parkem a vykopávky na tomto místě stále pokra?ují. Ji?ně od lokality protéká potok Nachal Cipori.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Cipori pochází z r. 103 p?. n. l., (vláda hasmonejského krále Alexandra Jannaia), av?ak na místě byly nalezeny archeologické nálezy ji? z období Prvního chrámu.
Roku 63 p?. n. l. zemi obsadila ?ímská armáda pod vedením Pompea a v roce 55 p?. n. l. vyhlásil Gabinius, místodr?itel Syrie, Cipori za hlavní město Galileje. Roku 47 p?. n. l. byl jmenován vládcem Galileje Herodes, ale po zavra?dění jeho otce Antipatra, bylo toto jmenování zru?eno. Herodes se musel zmocnit města násilím. Také za jeho vlády bylo Cipori galilejskym centrem. Po jeho smrti (4 p?. n. l.) se ?idé vzbou?ili proti ?íman?m o opevnili se ve městě. Ale ?ímská armáda pod vedením Gaia Vara potla?ila vzpouru, město vypálila a ?idovské obyvatele prodala do otroctví. Vládcem Galileje byl jmenován Herod?v syn Herodes Antipas, ktery město obnovil a udělal z něj centrum své vlády. Z?ejmě pod vlivem následk? potla?ení povstání se obyvatelé města nep?ipojili k povstání roku 66 (První ?idovská válka), ale uzav?eli s ?ímany dohodu, ?ím? zachránili město p?ed zni?ením.
Role Cipori v povstání Bar Kochby je nejistá. Ale v této době ?ímané město p?ejmenovali na Diocaesareu a prosadili pohanskou vládu nad ?idy. Po?átkem 3. století se ale ?idovská vět?ina znovu ujímá vlády a stěhuje se sem Jehuda ha-Nasi se Sanhedrinem. Jehuda ha-Nasi tu ?il 17 let, a? do své smrti, a redigoval tu Mi?nu. Sanhedrin tu z?stal do 2. poloviny 3. století, kdy p?esídlil do Tiberiasu.
Cipori bylo zni?eno zemět?esením roku 363, ale bylo záhy znovupostaveno. Rozkvět města probíhal a? do konce byzantského období, av?ak za islámského období upadlo.
V k?i?ácké době tu byla postavena pevnost a město La Saphorie. Odsud vytáhla k?i?ácká armáda k osudové bitvě u Hattínu (Karnej Chitin).
V 18. století obnovil vesnici a tvrz beduínsky vládce Daher el-Omar. Během arabského povstání v Palestině v letech 1936-1939 zde sídlily ozbrojené arabské skupiny, které podnikali útoky na ?idovské osídlení v oblasti. Také od roku 1947 za izraelské Války za nezávislost. Během operace Dekel, v noci z 15. na 16. ?ervence 1948 dobyl Cahal vesnici a arabské obyvatelstvo uprchlo. Roku 1949 byl nedaleko odsud zalo?en mo?av Cipori.
Archeologie
[editovat | editovat zdroj]
Vykopávky na tomto místě zapo?ala v 30. letech 20. století Michiganskou univerzitou. Dal?í vykopávky byly provedeny a? roku 1983 Tampskou univerzitou.
Byly zde nalezeny p?edev?ím památky z ?ímského a byzantského období, které jsou bohatě vyzdobeny mozaikou (obytné domy, ?ímská vila, synagoga). Dal?í vyznamné památky pochází z k?i?áckého období, kdy byl na tomto místě postaven kostel (podle tradice na místě, kde d?íve stál d?m rodi?? Marie, matky Je?í?ovy). K?i?áci zde vybudovali také pevnost, která byla v 18. století obnovena el-Omarem – nejd?íve slou?ila jako ?kola, dnes jako expozice archeologickych nález?.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku ?????? (????? ????) na hebrejské Wikipedii.
- ↑ LANGER, Ji?í. Studie, recenze, ?lánky, dopisy. Praha: Sefer, 1995. ISBN 80-85924-05-6. S. 188.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Cipori na Wikimedia Commons
- (?esky) Lumír Ond?ej Hanu?: Cipori, díl ?.1 Archivováno 6. 3. 2005 na Wayback Machine., díl ?.2 Archivováno 6. 3. 2005 na Wayback Machine.
- (anglicky) Israel in photos - Cipori Archivováno 26. 2. 2008 na Wayback Machine.
