为了去年的气荒不再上演 中国开始布局地下储气库天然气
m Editace u?ivatele Solosusice (diskuse) vráceny do p?edchozího stavu, jeho? autorem je Kibiri |
m P?ejmenování kategorií (viz diskuse) ? |
||
| (Není zobrazeno 22 mezilehlych verzí od 16 dal?ích u?ivatel?.) | |||
| ?ádek 1: | ?ádek 1: | ||
{{neově?eno}} |
{{neově?eno}} |
||
{{Infobox - osoba}} |
|||
[[Soubor:Gedenktafel Rankestr 24 (Charl) Karl Abraham.jpg| |
[[Soubor:Gedenktafel Rankestr 24 (Charl) Karl Abraham.jpg|náhled|Pamětní deska Karla Abrahama na Rankestra?e 24 v Berlíně.]] |
||
'''Karl Abraham''' ([[1877]] |
'''Karl Abraham''' ([[3. květen|3. května]] [[1877]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1925]]) byl [[Německo|německy]] léka? a [[Psychoanalyza|psychoanalytik]], jeden z prvních ?ák? [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], samotnym [[Sigmund Freud|Freudem]] ozna?ovany za jeho nejlep?ího ?áka. |
||
== ?ivot == |
== ?ivot == |
||
Abraham se narodil v [[Brémy|Brémách]]. Po vystudování [[ |
Abraham se narodil v [[Brémy|Brémách]] v [[?idé|?idovské]] rodině. Jeho otcem byl Nathan Abraham, ?idovsky u?itel nábo?enství, a jeho matkou otcova sest?enice Ida. Po vystudování [[Léka?ství|medicíny]] nastoupil na [[Psychiatrie|psychiatrickou]] kliniku ve [[?vycarsko|?vycarském]] [[Burgh?lzli]], kde ho vedl [[Eugen Bleuler]], a kde rovně? spolupracoval s [[Carl Gustav Jung|Carlem Gustavem Jungem]]. Brzy se seznámil s u?ením [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] a nadchl pro něj [[Carl Gustav Jung|Junga]] a ?áste?ně i [[Eugen Bleuler|Bleulera]]. Abraham a [[Carl Gustav Jung|Jung]] se stali prvními [[Sigmund Freud|Freudovymi]] ?áky mimo [[Vídeň]]. Abraham [[Sigmund Freud|Freuda]] upozorňoval, ?e [[Carl Gustav Jung|Jung]] se vydává směrem, ktery je s [[Psychoanalyza|psychoanalyzou]] nekompatibilní, ale [[Sigmund Freud|Freud]] dlouho [[Carl Gustav Jung|Junga]] chránil a up?ednostňoval, oproto?e vě?il, ?e jako [[k?es?an]] je pro [[psychoanalyza|psychoanalyzu]] nepostradatelny a měl by ji reprezentovat (Abraham byl stejně jako [[Sigmund Freud|Freud]] [[?idé|?idovského]] p?vodu). Nakonec [[Sigmund Freud|Freud]] dal Abrahamovi za pravdu a [[Carl Gustav Jung|Junga]] zavrhl. Vzápětí, roku [[1914]], se Abrahaham stal po Jungovi prezidentem ''Mezinárodní psychoanalytické asociace'' a byl jím a? do roku [[1918]]. Poté znovu těsně p?ed smrtí roku [[1925]]. Na rozdíl od mnoha jinych ?ák? ([[Carl Gustav Jung|Jung]], [[Alfred Adler|Adler]], [[Sándor Ferenczi|Ferenczi]], [[Otto Rank|Rank]]) Abraham [[Sigmund Freud|Freuda]] nikdy neopustil. |
||
Abraham se roku [[1910]] vrátil do [[Německo|Německa]] a stal se tak ?i?itelem [[Sigmund Freud|Freudova]] u?ení právě v [[Německo|Německu]]. Byl analytikem [[Melanie Kleinová|Melanie Kleinové]], která se později stala d?le?itou postavou [[psychoanalyza|psychoanalyzy]]. |
Abraham se roku [[1910]] vrátil do [[Německo|Německa]] a stal se tak ?i?itelem [[Sigmund Freud|Freudova]] u?ení právě v [[Německo|Německu]]. Byl analytikem [[Melanie Kleinová|Melanie Kleinové]], která se později stala d?le?itou postavou [[psychoanalyza|psychoanalyzy]]. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
| ⚫ | Vyborny vztah [[Sigmund Freud|Freuda]] a Abrahama souvisel s tím, ?e Abrahama nejvíce fascinovala z Freudova u?ení [[Sexualita|sexuální]] teorie, jí? se ostatní ?áci z?íkali oby?ejně jako první. Sám Abraham p?ispěl k teorii vyvoje [[libido|libida]] ?adou p?íspěvk?, p?edev?ím ozna?il r?zná stadia během orální a anální fáze vyvoje (?ím? mimo jiné silně ovlivnil [[Melanie Kleinová|Kleinovou]]). Jako první spojil orální [[frustrace|frustraci]] dítěte u mate?ského prsu s [[Deprese|depresivitou]] v dospělosti. P?i studiu análního stadia upozorňoval na mo?né [[obsese|obsesivní]] vyústění p?íli? ?asného u?ení na no?ník. |
||
| ⚫ | Abraham vyslovil také nové revolu?ní názory na [[Bipolární afektivní porucha|manio-depresivitu]]. Ovlivnil jimi jak [[Sigmund Freud|Freuda]], ktery pod Abrahamovym vlivem napsal text ''Smutek a melancholie'', tak Kleinovou, která navázala na Abrahamovo tvrzení, ?e v [[Bipolární afektivní porucha|manio-depresi]] je t?eba zkoumat roli "preoidipovské matky". |
||
| ⚫ | Vyborny vztah [[Sigmund Freud|Freuda]] a Abrahama souvisel s tím, ?e Abrahama nejvíce fascinovala z Freudova u?ení [[Sexualita|sexuální]] teorie, jí? se ostatní ?áci z?íkali oby?ejně jako první. Sám Abraham p?ispěl k teorii vyvoje [[libido|libida]] ?adou p?íspěvk?, p?edev?ím ozna?il r?zná stadia během orální a anální fáze vyvoje (?ím? mimo jiné silně ovlivnil [[Melanie Kleinová|Kleinovou]]). Jako první spojil orální [[frustrace|frustraci]] dítěte u mate?ského prsu s [[ |
||
| ⚫ | Abraham vyslovil také nové revolu?ní názory na [[ |
||
Abraham se rovně? zaobíral [[kultura|kulturními]] tématy, roku [[1912]] napsal nap?íklad ?lánek o faraonu [[Amenhotep IV.|Amenhotepu IV.]] a kultu [[Aton]]a ve [[stary Egypt|starém Egyptě]]. V mnohém v něm p?edznamenal teze z [[Sigmund Freud|Freudova]] pozdního spisu ''Mu? Moj?í? a monoteistické nábo?enství''. |
Abraham se rovně? zaobíral [[kultura|kulturními]] tématy, roku [[1912]] napsal nap?íklad ?lánek o faraonu [[Amenhotep IV.|Amenhotepu IV.]] a kultu [[Aton]]a ve [[stary Egypt|starém Egyptě]]. V mnohém v něm p?edznamenal teze z [[Sigmund Freud|Freudova]] pozdního spisu ''Mu? Moj?í? a monoteistické nábo?enství''. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
| ⚫ | |||
== Externí odkazy == |
|||
| ⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{NK ?R|jo2002100530}} |
|||
| ⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Abraham, Karl}} |
{{DEFAULTSORT:Abraham, Karl}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Něme?tí léka?i]] |
[[Kategorie:Něme?tí léka?i]] |
||
[[Kategorie:?idov?tí léka?i]] |
[[Kategorie:?idov?tí léka?i]] |
||
| ?ádek 32: | ?ádek 35: | ||
[[Kategorie:Něme?tí psychoanalytici]] |
[[Kategorie:Něme?tí psychoanalytici]] |
||
[[Kategorie:?idov?tí psychoanalytici]] |
[[Kategorie:?idov?tí psychoanalytici]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Mu?i]] |
[[Kategorie:Mu?i]] |
||
[[Kategorie:Něme?tí ?idé]] |
[[Kategorie:Něme?tí ?idé]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:úmrtí 25. prosince]] |
|||
[[bg:Карл Абрахам]] |
|||
[[Kategorie:Narození v Brémách]] |
|||
[[ca:Karl Abraham]] |
|||
[[de:Karl Abraham]] |
|||
[[en:Karl Abraham]] |
|||
[[es:Karl Abraham]] |
|||
[[fa:???? ???????]] |
|||
[[fr:Karl Abraham]] |
|||
[[it:Karl Abraham]] |
|||
[[ja:カール?アーブラハム]] |
|||
[[nl:Karl Abraham]] |
|||
[[pl:Karl Abraham]] |
|||
[[pt:Karl Abraham]] |
|||
[[sk:Karl Abraham]] |
|||
[[sl:Karl Abraham]] |
|||
[[sv:Karl Abraham]] |
|||
Aktuální verze z 25. 11. 2022, 10:13
| Karl Abraham | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. května 1877 Brémy |
| úmrtí | 25. prosince 1925 (ve věku 48 let) Berlín |
| Místo poh?bení | H?bitov Lichterfelde |
| Alma mater | Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Humboldtova univerzita |
| Povolání | psychiatr, psychoanalytik, filozof, historik umění a scenárista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
_Karl_Abraham.jpg)
Karl Abraham (3. května 1877 – 25. prosince 1925) byl německy léka? a psychoanalytik, jeden z prvních ?ák? Sigmunda Freuda, samotnym Freudem ozna?ovany za jeho nejlep?ího ?áka.
?ivot
[editovat | editovat zdroj]Abraham se narodil v Brémách v ?idovské rodině. Jeho otcem byl Nathan Abraham, ?idovsky u?itel nábo?enství, a jeho matkou otcova sest?enice Ida. Po vystudování medicíny nastoupil na psychiatrickou kliniku ve ?vycarském Burgh?lzli, kde ho vedl Eugen Bleuler, a kde rovně? spolupracoval s Carlem Gustavem Jungem. Brzy se seznámil s u?ením Sigmunda Freuda a nadchl pro něj Junga a ?áste?ně i Bleulera. Abraham a Jung se stali prvními Freudovymi ?áky mimo Vídeň. Abraham Freuda upozorňoval, ?e Jung se vydává směrem, ktery je s psychoanalyzou nekompatibilní, ale Freud dlouho Junga chránil a up?ednostňoval, oproto?e vě?il, ?e jako k?es?an je pro psychoanalyzu nepostradatelny a měl by ji reprezentovat (Abraham byl stejně jako Freud ?idovského p?vodu). Nakonec Freud dal Abrahamovi za pravdu a Junga zavrhl. Vzápětí, roku 1914, se Abrahaham stal po Jungovi prezidentem Mezinárodní psychoanalytické asociace a byl jím a? do roku 1918. Poté znovu těsně p?ed smrtí roku 1925. Na rozdíl od mnoha jinych ?ák? (Jung, Adler, Ferenczi, Rank) Abraham Freuda nikdy neopustil.
Abraham se roku 1910 vrátil do Německa a stal se tak ?i?itelem Freudova u?ení právě v Německu. Byl analytikem Melanie Kleinové, která se později stala d?le?itou postavou psychoanalyzy.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vyborny vztah Freuda a Abrahama souvisel s tím, ?e Abrahama nejvíce fascinovala z Freudova u?ení sexuální teorie, jí? se ostatní ?áci z?íkali oby?ejně jako první. Sám Abraham p?ispěl k teorii vyvoje libida ?adou p?íspěvk?, p?edev?ím ozna?il r?zná stadia během orální a anální fáze vyvoje (?ím? mimo jiné silně ovlivnil Kleinovou). Jako první spojil orální frustraci dítěte u mate?ského prsu s depresivitou v dospělosti. P?i studiu análního stadia upozorňoval na mo?né obsesivní vyústění p?íli? ?asného u?ení na no?ník.
Abraham vyslovil také nové revolu?ní názory na manio-depresivitu. Ovlivnil jimi jak Freuda, ktery pod Abrahamovym vlivem napsal text Smutek a melancholie, tak Kleinovou, která navázala na Abrahamovo tvrzení, ?e v manio-depresi je t?eba zkoumat roli "preoidipovské matky".
Abraham se rovně? zaobíral kulturními tématy, roku 1912 napsal nap?íklad ?lánek o faraonu Amenhotepu IV. a kultu Atona ve starém Egyptě. V mnohém v něm p?edznamenal teze z Freudova pozdního spisu Mu? Moj?í? a monoteistické nábo?enství.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ABRAHAM, Hilda: Karl Abraham. Sein Leben für die Psychoanalyse. Kindler, München 1976. ISBN 3-463-00650-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Karl Abraham na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Karl Abraham
